Založení Sokola a stručný přehled jeho vývoje



 

„ Tam svět se pohne, kam se síla napře! Věčný ruch, věčná nespokojenost!“

 

Dr. Miroslav Tyrš

 

 

 

 

 

Jestliže začátkem šedesátých let stáli u kolébky Sokola právě Tyrš a Fügner, navazovali tak na své vlastní zkušenosti z revolučního roku 1848 a možná, že právě zde se zrodila Tyršova myšlenka založit tělovýchovný spolek, který bude vychovávat český národ ke zdatnosti a ukázněnosti.

 

1848 – konec Metternichovy absolutistické vlády

lidé se začínají hlásit o svá národní a sociální práva. Celkové uvolnění však nastalo až koncem padesátých let. Jsou zakládány spolky jako: Hlahol, Česká beseda, Svatobor a další

 

 

16.2.1862založení Tělocvičné jednoty pražské

                      zakladatelé: Dr. Miroslav Tyrš (*1832 – 1884)

                                           Jindřich Fügner (*1822 – 1865)

                                            JUDr. Julius Grégr, T. Černý, Jan Malypetr a další

 

5.3.1862 – se již začalo cvičit (účast 60 cvičenců a 10 cvičitelů)

 

13.5.1862 -  zvolen Tyrš prvním náčelníkem, Fügner zvolen prvním starostou

 

léto 1862 – vychází Pravidla tělocvičné jednoty pražské Sokol

                     = první stručné názvosloví pro pořadová a prostná

 

1863 – Fügner kupuje pozemek na stavbu tělocvičny a ještě týž rok je položen základní kámen

 

13.11.1864 -  přijato za oficiální název pojmenování SOKOL

 

1.11.1869 – založení Tělocvičného spolku paní a dívek pražských (první starostka Sofie Podlipská a

                  cvičitelka Klemeňa Hanušová)

 

1874 – Tyrš vydává souhrnné dílo „Základové tělocviku“

            popisuje cviky výstižně a stručně, později jeho názvosloví přejímá také armáda

            Soustava obsahuje: 1 část – cvičení bez nářadí

                                                2 část – cvičení na nářadí a s náčiním

                                                3 část -  cvičení skupinová

                                                 4 část – úpoly

 

leden  1871 -  vychází první číslo časopisu SOKOL ( pod Tyršovým vedením)

 

1882 – I. všesokolský slet

            na Střeleckém ostrově, cvičilo 720 mužů                        

 

1884 – vzniká první župa – župa Tyršova v Kolíně

 

1891 – II. všesokolský slet

            ve Stromovce, cvičilo 2300 mužů a soutěžilo se ve skoku do výšky

 

5.11.1889 –jsou schváleny stanovy České obce sokolské

        1892 – vzniká Moravskoslezská obec sokolská

ty jsou pak sdruženy do Svazu českoslovanského sokolstva až pak roku 1904 vzniká sjednocená

Česká obec sokolská (po roce 1918 Československá)

 

1895 – III. všesokolský slet

 cvičilo se na Letné, cvičilo 4271 mužů a 700 dorostenců , vystoupení sokolské jízdy,

 první vystoupení dorostu na III. všesokolském sletu

 

1897 – Sokol se stává členem mezinárodní gymnastické federace

 

1901 –  IV. všesokolský slet (Letná)

první vystoupení žen na IV. všesokolském slete

             cvičilo 6705 mužů a 1985 dorostenců          

 

1907 – V. všesokolský slet (Letná)

             poprvé cvičilo již žactvo (žáci a žákyně), první sletová scéna „Šachový turnaj“

            cvičilo 7600 mužů, 2500 žen, 500 dorostenců          

 

1912 – VI. všesokolský slet (Letná)

             cvičilo 12000 mužů, 2500 žen, 1065 dorostu, 2097 žáků a 1980 žákyň,

             sletová scéna Marathon, soutěže v atletice, plavání….

 

1908 – vznik Svazu slovanského svazu sokolstva (Polsko, Chorvatsko, Slovinsko)

1914 –usnesením výboru ČOS přiznání právoplatného členství a zrovnoprávnění žen v Sokole

 

I. světová válka

 

Za I. světové války tvořili sokolové velkou část našeho prvního vojska - čs. legií

 

24.11.1915 – ČOS je zakázána , existence žup a jednot ale přetrvává a činnost pokračuje

 

Starosta Jiří Scheiner je uvězněn za spolupráci s mafií ale přesto zaslal značnou částku sokolských
peněz na podporu odboje

Sokolové se také podíleli na vzniku české vojenské skupiny ve Francii „NAZDAR“

 

říjen 1918 – Sokol vytvořil „Národní stráž“, která zabránila chaosu a rabování

 

1919 – čtyři sokolské prapory (8300 mužů) se zúčastnily obrany jižního Slovenska proti vpádu Maďarů

 

1920 – VII. všesokolský slet (Letná) – dva roky po skončení války!

                cvičilo: 27000 mužů, 23472 žen, 9950 dorostenců, 10112 dorostenek, 6250 žáků, 4920 žákyň

provedena sletová scéna „Stavba sochy Svobody“

 

1926 – VIII. všesokolský slet (poprvé na Strahově)

            cvičilo: 30000 mužů, 25 000 žen, 4600 starších mužů, 13888 dorostenců, 14076 dorostenek, 5780 žáků a
            6860 žákyň. Poprvé uspořádány zimní sletové hry

            Sletová scéna „Kde domov můj“

 

1932 – IX. slet  (Strahov)

                cvičilo: 30000 mužů, 28000 žen, 14000 dorostenců, 13975 dorostenek, 14574 žáků, 16550 žákyň

                Sletová scéna „Tyršův sen“

 

1938 – X. slet (Strahov)

                cvičilo:  28600 mužů, 36000 žen, 28000 dorostenců , 33000 dorostenek a přibližně 50000 žactva

                Sletová scéna: „Budovat a chránit“

 

II. světová válka

 

Od roku 1939 hromadné zatýkání činovníků nacisty

8.10.1941 –organizace již podruhé rozpuštěna a všechen majetek zabaven

                     Sokolové se stali vedoucí silou II. odboje např. ve skupině JINDRA a dalších

     Za II. světové bylo umučeno a popraveno na 3 388 sokolů a mnoho tisíc jich bylo zatčeno a vězněno

 

 

Po válce obnovila ČOS opět svou činnost a počet členů přesáhl 1 mil.

 

1948 – XI. Slet (Strahov)

cvičících celkem: 585000

místo sletové scény uspořádány Dožínky. Poprvé soutěže žactva v šestiboji.

 

Podzim 1948 – po puči vyloučili komunisté přes 11 000 členů a tělovýchova byla násilně sjednocena

                         až do roku 1989

 

1968 -  pokus o třetí obnovení Sokola bohužel se nezdařil kvůli okupaci a následující normalizaci

 

7.1.1990 – čtvrté obnovení Sokola (I. sjezdu obnoveného Sokola se zúčastnilo na 3000 lidí)

Po čtyřiceti letech komunistické totality a po jejím pádu povstal Sokol v roce 1990 znovu k životu.

 

30.10.1993 – ustanoven Světový svaz sokolstva (členy jsou: Americká obec sokolská, Dělnický americký sokol 
                      a další.)

 

 

1994 – XII. slet (Strahov)

                cvičilo celkem: 23000 cvičenců ve 12 skladbách

 

2000 – XIII. slet

                cvičilo přibližně 21000 cvičenců

                Národní sletový večer